Problematika odpadů při údržbě měst
-
Úterý, 28. srpen, 2007
Parlamentní listy
Nedávno byly zveřejněny výsledky komplexního výzkumu veřejného mínění, který zkoumal postoje obyvatel k problematice tříděného sběru odpadů v obcích. Oblast, jíž se průzkum dotýkal, byla velmi rozsáhlá: od hodnocení práce svozových firem, přes postoje k třídění v domácnosti až po názory na škodlivost spaloven a skládek, případně posílení vratnosti obalů. Některé výsledky průzkumu přinesly zajímavé informace.
Občané využívají separovaný sběr komunálního odpadu prakticky ve všech obcích České republiky. Při hodnocení práce svozových firem nechali tazatelé respondentům volnost vyjádřit vlastními slovy, co jim na práci „popelářů" nejvíce vadí. Nejčastějším důvodem stížností byl nepořádek kolem kontejnerů. Zmínilo se o něm téměř sedmdesát procent všech tázaných občanů. Druhou nejčastější námitkou bylo nešetrné zacházení s kontejnery, které jsou v jejich vlastnictví. Některým vadily časy odvozů.
Překvapivým zjištěním bylo, že třetina obyvatel je stále přesvědčena, že svozové firmy sesypávají dohromady vytříděný a směsný odpad. Z toho vyplývá, že je nutno daleko lépe informovat veřejnost o tom, co se s odpady děje. Za „sesypávání odpadů" může občan považovat například to, že stejný vůz sváží různé odpady. Rozhodně se však nedá vyloučit, že „hlas lidu" upozorňuje někde oprávněně na nekvalitní práci svozových firem, které sice formálně zajišťují třídění odpadů, ve skutečnosti si ale občas zjednodušují situaci jejich odvezením na nelegální skládku.
Třídění jednotlivých složek odpadů
V naprosté většině obcí (94 %) jsou podmínky pro třídění komunálního odpadu. Obce vesměs využívají systém s barevnými kontejnery, pouze ve dvou procentech obcí se loni ještě třídilo do pytlů. Domácnosti samy sebe označují za soustavné třídiče ve 40 procentech případů. Ostatní třídí příležitostně, nebo vůbec ne (18 %). Na 60 % lidí třídí jen některé druhy, ale zato během celého roku, 28 % třídí veškerý odpad stále stejně během celého roku. Asi 4 % jsou příležitostní třídiči, kteří třídí jen některé druhy odpadů a jen někdy, 8 % z nás jsou kolísaví třídiči, kteří třídí veškerý odpad z domácnosti, ale jen někdy. U osob, které odpady skutečně třídí, nerozhoduje vzdělání, věk, sociální skupina, místo bydliště. Kdo chce třídit, ten třídí. Odnášení papíru do výkupen surovin nebo sběrných dvorů příliš populární není, k němu je ochotna jen zhruba desetina „třídičů". Preferovány jsou lidmi především barevné kontejnery. Sklo se v roce 2006 spíše odkládalo do kontejnerů na smíšené sklo. Nápojové kartony lidé odkládali do správných kontejnerů, pokud k nim měli přístup. Lidé jsou přesvědčeni, že je nutno chránit životní prostředí, ale vadí jim, když jsou sběrné nádoby dále než 50 metrů od místa bydliště. U barevných kontejnerů je akceptovatelná vzdálenost asi 200 metrů. Pětina obyvatel obcí a měst je má dále, než se jim zamlouvá... Výše poplatků za odpady je většině lidí známá a vesměs výši úhrad respektují, i když nejsou podle nich právě malé, asi třetina se vyjádřila v tom směru, že poplatky jsou vyšší, než jim připadá s ohledem na rodinný rozpočet únosné.
Sběrné dvory
O sběrných dvorech se mezi lidmi ví poměrně velmi málo, případně vůbec nic. Úkolem zejména regionálních tištěných zpravodajů radnic my mělo být posílení informovanosti obyvatelstva obcí a měst: co vše se v nich může ukládat, kde je dvůr umístěn, co se děje s přivezeným odpadem, jaké jsou poplatky za uložení a jaká je otevírací doba. Bylo by též vhodné vysvětlit lidem, co se s odpadky děje dále. Svezené vytříděné odpady se totiž dotřiďují na dotřiďovacích linkách. Odpady se vyklopí na pás a ručně se dotřiďují na jednotlivé druhy a odstraňují se atypické nečistoty. Papír se rozdělí na noviny, časopisy, lepenku a další složky, plasty na fólie, PET lahve, tvrdé obaly (např. od šamponů), dále zejména nápojové kartony se oddělí od ostatních složek odpadů. Jen nevyužitelné zbytky jdou na skládku. Za negativa sběrných dvorů je obyvatelstvem považován hlavně nepořádek a špína, hluk a větší provoz v jejich okolí, zápach a obecně neestetický vzhled sběrných dvorů. Umístění dvorů v nejbližší vzdálenosti od bydliště by však velmi vadilo jen necelé desetině lidí. To je velký rozdíl například od umístění skládky či spalovny, kde se jednoznačně negativně staví proti zbudování skládky odpadků v blízkosti bydliště plných osmdesát procent obyvatel. Zejména v okolí velkých měst však jsou příměstské osady podobným akutním nebezpečím stále víc ohroženy. Nejhorší je samozřejmě situace těsně za hranicemi hlavního města Prahy (viz foto).
Zpětný odběr elektrozařízení
Náročná je ekologická likvidace vysloužilých elektrozařízení. Recyklační poplatky jsou zákonem zahrnuty již do prodejních cen. Česká republika musí podle směrnice Evropské unie do roku 2008 vybrat čtyři kilogramy elektroodpadu na osobu za rok. Vysloužilá elektrozařízení se dělí do několika skupin, pro každou z nich určilo ministerstvo životního prostředí jeden kolektivní systém. Například nezisková společnost Asekol v rámci zpětného odběru pokrývá sítí sběrných míst již přes osmdesát procent území republiky. Za loňský rok vybral Asekol přes 5792 tun vysloužilých elektrozařízení, především televizory a monitory počítačů.
Další společnosti, Ekolamp a Elektrowin, doplňují statistiku, která naznačuje, že se zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení začíná dařit. Mezi nejlepší úklidy bydlišť a měst od starých elektrozařízení patří především Liberecký kraj (2,74 kg na osobu), přes dva kilogramy na osobu statisticky ještě překonal Plzeňský kraj (2,57 kg) a kraj Vysočina (2,06 kg). Naopak nejnižší aktivity vykazují občané v Ústeckém a Karlovarském kraji.
Třídění biologického odpadu
Hudbou budoucnosti je vytřiďování biologického odpadu. V Kladně oddělí při úklidu města v budoucnu právě biologický odpad. V mnohých obcích bývá potíž s likvidací biologického odpadu.
Tvoří jej zejména posekaná tráva, shrabané staré listí, od křovinořezů posekané větve, biologické zbytky z kuchyní. V Kladně zřídí pro tento druh odpadu speciální odpadní nádoby, do nichž se bude biologický odpad vytřiďovat.
Městský podnik služeb bude odpad vyvážet na okraj města, kde do roku 2010 vznikne něco jako obří městský kompost, v němž se budou biologické odpady rozkládat. O ekologickém přínosu projektu není třeba pochybovat. Celkový odhad nákladů činí 165 milionů korun. Zdrojem financování tohoto projektu, který by měl snížit celkový objem odpadu více než o pětinu, by se mohl stát Operační program životní prostředí Evropských fondů, jehož podpora může činit až 96 procent nákladů.
°°°°°°°°°°
Chcete se reálně přiblížit k dotacím na podporu životního prostředí? Zajímá Vás jak postupovat při zpracování žádostí a uspět? MYLAND Vám bude partnerem, nahledněte do sekce Hospodaření s majetkem a zdroji .
°°°°°°°°°°