Dotace EU pro všechny
-
Pátek, 21. září, 2007
10.9.2007 Dotační věstník
Další pokračování seriálu Dotace EU pro všechny je zaměřeno na města a obce v roli žadatelů o dotace z fondů EU. Posláním příspěvku je poskytnout municipalitám souhrnné informace napříč operačními programy o tom, odkud a na jaké účely mohou v novém programovacím období unijní zdroje využít.
Programovací období let 2007-2013 nabízí všem žadatelům výrazně větší možnosti. Už jen z hlediska celkové alokace je nárůst enormní, více než 870 miliard korun na 7 let reprezentuje téměř pětinásobek v přepočtu na rok oproti období 2004-2006. Výrazně širší možnosti signalizuje i nárůst počtu operačních programů z 12 na 24.
Municipality přitom představují kategorii žadatelů, která se už v předchozím období a také v období předstrukturálních fondů významně přihlásila o slovo. Žadatelé z řad municipalit měli v letech 2004-2006 nejvýznamnější podíl jak na počtu žádostí, tak schválených projektů i objemu získané dotace. Jejich šance pro období 2007-2013 sílí i díky možnostem realizovat své projekty v rámci nových regionálních operačních programů(ROP). Právě v těch přitom lze počítat s jednoznačnou dominancí municipalit mezi příjemci, a to i díky integrovaným plánům rozvoje měst. Uplatnění ale zcela jistě naleznou i v mnoha operačních programech tematických.
JAK VYMEZIT MUNICIPALITY?
S ohledem na odlišné a omezující chápání municipalit je vhodné si hned v úvodu vymezit jejich definici a zmínit případné odlišnosti a specifika jednotlivých druhů municipalit.
Pro účely této analýzy mezi municipality řadíme:
* města a obce,
* kraje a svazky krajů,
* svazky obcí,
* mikroregiony a euroregiony.
Velikost jednotlivých subjektů i jejich absorpční kapacita se výrazně liší, protože objem investičních nákladů i dotace u projektů krajů se často pohybují v řádu ročních rozpočtů několika obcí.
BUDOUCÍ PODÍL? VÍC NEŽ 1/3 ÚSPĚŠNÝCH ŽÁDOSTÍ, JEŠTĚ VĚTŠÍ DOTACE
S ohledem na vymezenou alokaci a zkušenosti z předchozího období se startovní pozice municipalit a jejich potenciál zdá být nejlepší ze všech kategorií žadatelů. Lze také předpokládat, že v podstatě všechny kraje a také řada měst a obcí nezůstanou u jediné žádosti. Zejména u měst, která mají nebo budou mít zpracován Integrovaný plán rozvoje města (IPRM), budou mnohdy připraveny a realizovány i desítky různě velkých projektů. Navíc lze počítat, že naprostá většina municipalit, které se svou žádostí v minulém období z nějakého důvodu neuspěly, ji podá znovu, a to nejspíše hned na počátku nového období. I proto je budoucí podíl municipalit odhadován kolem 35 % všech schválených projektů.
Největší podíl municipalit na objemu získané dotace i úspěšných projektů je založen na několika základních předpokladech:
* municipality, zejména kraje a větší města, byly významnými žadateli už v době před vstupem ČR do EU,
* v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) reprezentovaly dominantní podíl na čerpání dotací v období 2004-2006,
* skupina municipalit má významné zkušenosti s přípravou projektů ať už ve vlastní režii, nebo s využitím poradců, a může je využít v přípravě projektů v období 2007-2013,
* municipality mají v zásobníku desítky až stovky projektových záměrů, které v celkovém objemu výrazně převyšují jejich rozpočtové možnosti, a proto usilují o maximum získané dotace (navíc mají k dispozici řadu projektů, které nebyly v předchozím období podpořeny),
* převážná většina municipálních projektů spadá do kategorie „tvrdých", investičních projektů a jejich objem se pohybuje minimálně ve výši milionů, spíše pak desítek až stovek milionů,
* maximální procento, a tím i výše dotace, kterou je možno získat na uznatelné náklady projektů, je s ohledem na převážně nekomerční charakter projektů výrazně vyšší než u podniků,
* některé municipality (zejména od úrovně větších měst) mají zpracovánu analýzu absorpční kapacity nebo ji připravují, část měst bude v letech 2007-2013 zvýhodněna prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje města, díky kterému získají lepší potenciál.
Indikativní podíl municipalit na objemu získané dotace je více než 390 mld. Kč, což je pro srovnání cca 7,8násobek alokace na celé období 2004-2006 pro všechny žadatele. Pokud bychom připočítali i příspěvkové organizace neboli organizace založené nebo zřízené krajem, městem nebo obcí, bude jejich podíl na objemu získané dotace více než 53 %.
ROP - ŠIROKÁ CESTA K DOTACÍM
O vzniku ROP bylo uvažováno již proléta 2004-2006 a tato snaha se poté promítla alespoň do SROP. Jeho grantová schémata alespoň částečně odrážela záměr nasměrovat dotace přímo do jednotlivých regionů jako nástroj řešení jejich konkrétních reálných potřeb. Oproti očekávání se ROP nakonec mezi sebou až tak výrazně neliší, a to ani z hlediska priorit, ani jejich alokací. Převládá podpora dopravy, dopravní infrastruktury a obslužnosti.
Ve většině ROP je také jedna prioritní osa zaměřena na rozvoj měst a obcí, a to s případným členěním na statutární nebo obecně velká města (označovaná často jako póly nebo centra rozvoje).
TOP - DALŠÍ MOŽNOSTI A PŘÍLEŽITOSTI
Přestože se největší prostor pro municipality nabízí v rámci ROP, dost velké příležitosti jim nabízejí také tematické operační programy (TOP), a to včetně těch, u nichž to jejich název přímo neindikuje. Zmínit lze například OP Podnikání a inovace.
Největší prostor minucipalitám dává mezi TOP z hlediska alokace i rozsahu podporovaných projektů OP Životní prostředí, který má v ČR druhou největší alokaci. Pro města a obce je navíc velmi atraktivní tím, že podporuje projekty zaměřené na čističky odpadních vod, protipovodňové zábrany a další projekty směřující k ochraně životního prostředí.
PRAHA MÁ DVA VLASTNÍ PROGRAMY
Hlavní město a jeho městské části mají poněkud odlišné postavení, a to i s ohledem na skutečnost, že Praha nebude s výjimkou OP Doprava (Prioritní osa 5 -Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl.m. Praze) čerpat z operačních programů v rámci Cíle 1, ale v rámci Cíle 2. K tomu jsou určeny dva samostatné operační programy:
* OP Praha - Adaptabilita (financovaný z Evropského sociálního fondu),
* OP Praha - Konkurenceschopnost (financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj).
Oba OP úzce navazují na programy JPD 2 a JPD 3 z let 2004-2013. V rámci OP Praha - Adaptabilita budou podporovány neinvestiční „měkké" projekty, v OP Praha - Konkurenceschopnost projekty investiční, tzv. „tvrdé", s akcentem na infrastrukturu.
PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE - MENŠÍ ALOKACE, ALE I ZÁJEM
Programy přeshraniční spolupráce úzce navazují na Iniciativy Interreg A, které byly zejména pro města a obce vhodným doplňkem podpory ze strukturálních fondů. V období 2007-2013 je k dispozici 5 programů přeshraniční spolupráce, které se týkají hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiné členské zemi.
Zaměření projektů v rámci těchto OP je zřejmé z názvů jejich prioritních os, významné je, že vždy musí jít o společné projekty v rámci přeshraničních regionů. INSPIRUJTE SE U ÚSPĚŠNÝCH
Zejména menší obce si často vzhledem k limitovanému rozpočtu a personálním kapacitám nedovedou představit konkrétní projekty, které by pro ně byly v rámci jednotlivých OP a výzev realizovatelné. Proto je pro ně neocenitelná inspirace ve formě případových studií úspěšných projektů, zejména projektů podpořených ze SROP. Příklady municipalit úspěšných při využívání evropských peněz lze najít i v Dotačním věstníku, který jim věnuje zvláštní pozornost v rubrice Příběh úspěchu. Širší možnosti poskytne internet. Asi nejvíce informací o municipálních projektech je na oficiálním portálu www.strukturalni-fondy.cz, a to u SROP. Jako další významný zdroj informací o dotačních možnostech a typových projektech lze uvést portál eDotace.cz (www.edotace.cz). Zde uvedené podrobné případové studie pokrývají všechny hlavní oblasti podpory v období 2004-2006, které se prolínají i do období 2007-2013. Významným zdrojem inspirace je i Rozcestník pro evropské peníze portálu Euroskop.cz (rozcestnik.
euroskop.cz), který nabízí rozsáhlou databázi případových studií v jednotné, byť mírně zjednodušené podobě.