Čisté město spojilo ekologii s podnikáním
-
Středa, 2. listopad, 2005
text z časopisu Trucks Profi
listopad 2005Firma G.B.A. realizuje od roku 2004 projekt s výmluvným názvem Čisté město. Loni přijala do hry jako jednoho z partnerů společnost Renault Trucks, která se významně podílela na úspěšném rozjezdu tohoto projektu. Jak se Čistému městu i vzájemné spolupráci daří, zhodnotil jednatel G.B.A. Jiří Fiurášek.
O projektu Čisté město, o který se stará firma G.B.A., se častěji hovoří v souvislosti s obchodní značkou Myland. Můžete pro začátek osvětlit vztahy mezi jednotlivými subjekty?
Projekt opravdu realizuje firma G.B.A., která vznikla v roce 1998 jako malá společnost zabývající se prodejem zboží po internetu. Když jsem se v roce 2002 stal společníkem a jednatelem firmy, společně s partnery jsem začal pod obchodní značkou Myland realizovat vize související s prodejem produktů se zajímavou přidanou hodnotou. Vzhledem k úspěšnému rozvoji firmy a potřebě snazší orientace v jednotlivých pojmech, především ze strany zákazníků, připravujeme pro příští rok vznik obchodní skupiny s názvem Myland Group, která schová pod svá křídla rovněž firmu G.B.A.
Jak vůbec vznikla myšlenka navázat spolupráci s městy?
Nápad vznikl na sklonku roku 2003. Firma tehdy poskytovala marketingový servis v oblasti přímé podpory prodeje společnosti Dicota, která se jako výrobce mobilního příslušenství pro notebooky chtěla prosadit se svými produkty ve městech a obcích po celé republice. Vzhledem k tomu, že společnost Dicota si stejně jako my byla vědoma, že budoucnost patří ekologii a firmám uplatňujícím ve svém podnikání principy trvale udržitelného rozvoje, ochotně přijala naši myšlenku zviditelnění se na speciálních zametacích strojích. Proto jsme na zkoušku zakoupili malý zametací stroj ICC1 značky Kärcher, který jsme vybranému městu zapůjčili do bezplatného pronájmu na čtyři roky. Tímto počinem jsme docílili výhodného užívání moderní techniky ze strany města, které nasazením této techniky podpořilo úklid veřejných prostranství. Společnosti podporující její financování jsme formou pronájmu reklamní plochy zvýšili image značky v očích představitelů města a veřejnosti.
Proč jste se zaměřili právě na životní prostředí?
Myland přiřadí od příštího roku ke svému logu slogan: Pro lepší byznys v zájmu veřejném. Jde nám o efektivní propojení veřejných a komerčních zájmů. Když totiž porovnáme vyspělé země světa s ČR a východoevropským blokem, vidíme stále existující mezery v kvalitě životní úrovně. A my se chceme podílet na zmenšení jednotlivých rozdílů, projevujících se i ve stavu životního prostředí a čistotě veřejných prostranství, a to souladu s již zmiňovanými zásadami trvale udržitelného rozvoje. V principu dosud platilo a stále platí, že komerční firmy mají nějaké své obchodní zájmy, a ty jdou většinou proti zájmům zachování zdravého životního prostředí. Mám k této problematice osobní vztah, který jsem se pokusil propojit s profesí, tedy s obchodní činností. Konkrétní cestu podpory čistoty měst jsme zvolili, protože je viditelná a z hlediska firemní marketingové strategie podstatně uchopitelnější než třeba čištění řek.
Jak tedy projekt funguje?
Realizujeme jej na dvou úrovních. Na té první podporujeme financování investičních potřeb měst, respektive poskytovatelů komunálních služeb v oblasti obměny zastaralé komunální a užitkové techniky, přičemž do budoucna chceme zajišťovat také podporu nákupů dalších technologií přispívajících k ochraně životního prostředí, jako jsou například čističky odpadních vod, technologie na zpracování odpadů a podobně. Na druhé úrovni se snažíme finančně podporovat i další přímé investiční akce měst, kdy užnemusí jít jen o životní prostředí, ale vůbec o podporu celkových potřeb měst souvisejících s jejich rozvojem, například obnovou infrastruktury – opravy silnic, výstavba zelených ploch a tak dále. Program Čisté město je tedy dlouhodobý: začíná předáváním komunální techniky a končí zajištěním maxima finančních a dodavatelských služeb městu. Je to vize, kterou se snažíme naplňovat našimi konkrétními službami.
Proč ta druhá úroveň?
Města a jimi zřizované organizace by dnes dle mého názoru mohly více využívat a aktivně hledat jiné formy financování než jen z přímých rozpočtových zdrojů, což sice vede k nejsnazšímu způsobu pořízení investičního majetku, tedy přímému nákupu, nicméně z hlediska jednorázového finančního zatížení města a časté nutnosti omezení jiných investičních potřeb není tento způsob vždy tím nejlepším řešením. Nicméně forma jednorázového přímého nákupu je často preferována hlavně ze dvou důvodů. Ze zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že vypsat jakýkoliv nestandardní tendr – tedy nejen na pronájem či leasing komunální techniky – je pro odpovědné zástupce měst často svazující a komplikované. Takže je to spíš o tom, že obec buď peníze v rozpočtu má, nebo nemá. Nemá-li, musí si půjčit, čímž zvyšuje svou zadluženost. Na to my reagujeme nabídkou programů výhodného integrovaného financování. Druhý faktor, který města omezuje, je způsob hospodaření poskytovatelů komunálních služeb s finančními prostředky. Ty se snaží udržet vyrovnaný rozpočet a často odepisovat techniku v co nejdelším období. Z hlediska účetních výsledků je to sice vyhovující, ale v reálu má poskytovatel komunálních služeb k dispozici pouze zastaralé a opotřebované stroje, u nichž se zvyšují náklady na údržbu a provoz, a tím se snižuje rentabilita provozu. Naším posláním je přesvědčit poskytovatele komunálních služeb, aby nakupovali novou techniku nejen přímým způsobem, ale snažili se hledat cestu k dalším a často výhodnějším formám.
Co konkrétního jim tedy nabízíte?
Na té první úrovni jde o programy CityRent a CityLease, které představují speciálně upravenou variantu operativního a finančního leasingu strojů a zařízení. Myland se přitom opírá o produktové portfolio partnerské společnosti D.S. Leasing, člena finanční skupiny Dimension Group. V případě CityRent města obdrží přímou finanční podporu 150 tisíc korun, u CityLease 100 tisíc korun na své investiční aktivity v oblasti životního prostředí. V rámci CityLease si mohou pořídit techniku jakékoliv značky, u CityRent je produktová nabídka omezena na pronájem vybraných podvozků smluvních partnerů Renault Trucks a Inge Brno a na pronájem speciálního chodníkového zametače Boschung S3.
S kolika partnery z řad firem spolupracujete?
Kromě již zmíněných společností D.S. Leasing, Renault Trucks, Inge Brno a Dicota kooperujeme též s firmami Océ a Kärcher. Předpokládáme, že příští rok nám minimálně dva velcí partneři přibudou.
Proč vlastně padla volba právě na Renault Trucks?
Renault Trucks je jako multispecialista na podvozky nejdůležitějším partnerem projektu. Na naši myšlenku a výzvu k partnerství reagoval velmi pozitivně. Navíc jeví značný zájem o vývoj vozů na ochranu životního prostředí a nám se zamlouvalo, že jde o společnost svým charakterem inovativní, která v této oblasti uvažuje stejně jako ostatní partneři projektu Čisté město. Vzájemné spolupráce si velmi ceníme, Renault Trucks nám poskytl zázemí, vložil do nás důvěru – a tím napomohl úspěšné realizaci projektu.
Hovoříte o Renault Trucks jako o specialistovi na podvozky. Ale firma je přece schopna dodat celé auto, ne?
To jistě, ale my potřebujeme komunikovat, a tedy mít uzavřené smlouvy s nástavbářskými firmami. Rádi bychom však spolupráci s Renault Trucks, která nyní spočívá v komunikaci s centrálou, přenesli i na jednotlivé koncesionáře. Chceme s nimi navázat užší spolupráci, protože ta nám přinese zvýšení povědomí o projektu a jim by mohla pomoci zvýšit povědomí o jejich aktivitách v daném regionu.
Jinak je pro firmy účast ve vašem projektu charita?
To v žádném případě. I když je bohužel pravda, že zatím jsme se soustředili více na komunikaci s obcemi než firmami, takže komerční sféra nás často vnímá jako společnost, která chce příspěvek na dobročinnost. Firmě, tedy našemu partnerovi, se zapojení do projektu vyplácí zvýšením odbytu jejích výrobků a také v marketingovém zviditelnění, které pro ni zajišťujeme. Obrazně by se tedy dalo říci, že vlastně fungujeme jako speciální dealer jejích produktů. Společnost jen musí na začátku poskytnout investici do marketingu. Nejde o žádný startovací poplatek, peníze do marketingu by přece vložila tak i tak. Jde o finance na její vlastní prezentaci – v tomto smyslu fungujeme jako reklamní agentura.
Jak přesně v reálu vypadají vámi poskytované marketingové služby?
Pro firmy máme připraveno několik programů lišících se stupněm zapojení do projektu. V principu však lze říci, že partnerské firmy, s nimiž máme uzavřeny smlouvy, zviditelňujeme při předávání vozidel, na odborných konferencích a na setkáních řešících investiční potřeby měst a obcí. Pronajímáme pro ně reklamní plochy na sportovních stadionech a v obcích, kde jezdí jejich technika. Konkrétně Renault Trucks využívá všechny zmiňované aktivity, a do budoucna bychom proto rádi rozšířili jeho marketingové zviditelnění a odebírali od firmy více produktů. Kolik měst se do programu již zapojilo? Naši nabídku se snažíme směřovat na menší obce a města do 15 tisíc obyvatel, která jsou nejčastějším zřizovatelem vlastních technických služeb. Nebráníme se samozřejmě ani spolupráci s většími městy, ale ta už podobné starosti mají většinou vyřešeny jinak. Letos konkrétně jsme uzavřeli partnerství s městy Vsetín, Vrchlabí, Špindlerův Mlýn a Hranice na Moravě, Karvinou, Třeboní, Hartmanicemi a obcí Vítkovice v Krkonoších. Pokud mám vyjmenovat města, s nimiž máme kompletní dvouúrovňovou spolupráci, jde o města Vsetín, Špindlerův Mlýn, Hartmanice a obec Vítkovice v Krkonoších. V principu nám každý měsíc přibude zhruba jedna spolupráce.
TEXT: MARTINA COUFALOVÁ
FOTO: PAVEL NOVÁK, ARCHIVCelý článek v originále: Část 1, (PDF, 1.9 MB), Část 2, (PDF, 1 MB)